pondělí 15. srpna 2016

Moje filmová pouť českou historií (1)

(deutsche Version: hier)

Na základě semináře o českých filmech, který v toto semestru navštěvuji na univerzitě, bych vám ráda některé z nich představila. Filmy, které sledujeme, mají zpracovávat události a pozadí české historie. Filmy nás zaujmou, ovlivní nás, přimějí nás k zamyšlení a v neposlední řadě nám vyvolají úsměv na tváři.

Filmy jsou příjemný způsob šíření informací, dokáží přimět diváka, aby se blíže zabýval specifickými motivy. Následující české filmy považuji za dobré příklady a doporučení.







Všichni moji blízcí (1999)

  

Než jsem shlédla tento film, nevěděla jsem nic o siru Nicholasi Wintonovi a jeho záchraně československých dětí židovského původu transportem do Anglie. Proto pro mě bylo velice zajímavé doplnit tuto mezeru ve vzdělání. Tento Brit během druhé světové války zorganizoval převoz 669 československých dětí židovského původu a zachránil je tím před holokaustem. Za svojí službu byl mnohokrát celosvětově oceněn (je držitelem Řádu bílého lva i izraelského vyznamenání Spravedlivý mezi národy).

Hlavní příběh filmu se točí kolem fiktivní bohaté židovské rodiny Silbersteinových, která bydlí nedaleko Prahy. Film začíná ve velké vile, otec rodiny Jakub je známý lékař, jeho bratr Samuel úspěšný houslista. Všechno působí téměř idylicky, poklidně a harmonicky, ale divákovi je jasné, že velmi brzo nastane změna. Politická situace se totiž neustále zhoršuje, Němci začínají zabírat území Československé republiky a Hitler pochoduje k Praze. Divák sleduje, jak naivně a nedbale na tuto situaci rodina reaguje. Ačkoliv Němci zabrání otci rodiny i jeho bratrovi pracovat, oba chtějí v Čechách zůstat. Naštěstí se Samuel od Nicholase Wintona včas dozví o plánovaném transportu židovských dětí z Protektorátu Čechy a Morava do bezpečí a zařídí v něm místo pro malého Davida Silbersteina. Následují dramatické i tragické události, při kterých jsem často měla slzy v očích a o kterých toho nechci příliš prozradit, aby pro vás byl film co nejzajímavější.


Celkově se jedná o velice dojemný film s vynikající hudbou i hereckými výkony a zejména závěrečná scéna ze současnosti, která ukazuje zestárlého sira Nicholase Wintona v obklopení dětí, které kdysi zachránil, zůstane velice dlouho v mé paměti.



Autor: Sandra Bösel
Překlad: Jan Martinek

Žádné komentáře:

Okomentovat