Nejvíc mě šokovalo, jak byli lidé milí...

Pamatuješ si, když jsi poprvé navštívil Německo?

Spolu s rodinou jsme jeli do Immenstadtu (u Bodamského jezera).

Bylo to okolo toku 1996 a mě bylo asi 8 let.

Rodiče našetřili peníze, a jelo se na dovolenou. A jako takový vedlejší produkt
se nakoupili věci, které tady tehdy ještě nešly sehnat. Třeba elektronika.

Tehdy jsme si koupili hifi – věž. Ta dokonce ještě funguje a mamka ji má ještě i dneska v ložnici.

A set hrnců. Když tak nad tím uvažuji, tak jeden z těch původních tlakových hrnec máme pořád doma. Jenom to těsnění už se do něj téměř nedá sehnat.

…

Hned na první pohled mě zaujalo, jaký tam mají pořádek, tím mám na mysli čistotu

Také si vzpomínám, že, teda hlavně oproti Česku, tam lidé byli velice milí a příjemní.

Třeba v obchodě. Hned si s námi chtěl pokaždé někdo pokecat.

Ale vlastně i například na poště. To tady neexistuje nikde ani doteď.

Když jsme jednou chtěli přejít silnici, a na přechodu nás pustilo jedno auto, tak jsem tam jen tak stáli, a nechápali, co po nás chce.

Vidíš, jaký to vlastně musel být šok když si takovou věc i po 20 letech pamatuju?

Roman, 28 let

Autorka článku: Hedvika Dobrozemská